Přihlášení

Dějiny a vše, co špatného se v minulosti stalo, je třeba si neustále připomínat. Platí to i pro období druhé světové války, o kterém vypráví film Úkryt v ZOO z roku 2017, natočený v koprodukci USA, České republiky a Velké Británie. Vedle amerických herců si v něm zahráli také čeští a pozornému divákovi jistě neuniknou české exteriéry.

Když Německo zaútočilo na Polsko

Film se vrací do minulosti, kdy 1. září 1939 Německo zaútočilo na Polsko. Ústřední dvojicí jsou manžel Zabinští, kteří ve Varšavě provozují zoologickou zahradu. Svět zvířat je pro ně vším. O to hůře prožívají, když bombardování hlavního města zničí vše, co dosud vybudovali. ZOO bez zvířat se přemění na skladiště německých zbraní. Proti německým uchvatitelům lidé bojovali různými způsoby.

Manžel Zabinští třeba chovem prasat, na němž na první pohled není možné hledat nic odbojářského. A opak je přece pravdou. Prasata totiž dostávají zbytky, jež vyprodukují obyvatelé varšavského ghetta. Pro zbytky manželé jezdí se svým nákladním vozem. Zpátky se vracejí nejen s potravou pro prasata, ale také s lidmi, které pak ukrývají ve sklepích, jež se nacházejí v zoologické zahradě.

Kvalitní dějová linka

Film Úkryt v ZOO je natočený tak, že po celých 127 minut udržuje diváka v napětí. Ve snímku je řada velmi silných scén, jež diváka chytí za srdce a při kterých si uvědomí hrůznost válek. Milovníci zvířat se musejí připravit na to, že začátek filmu bude pro ně hodně dramatický, a to v momentech, kdy je bombardována ZOO.

Jako exteriéry zde posloužilo výstaviště v pražských Holešovicích, které se změnilo ve varšavskou zoologickou zahradu. Ve filmu dostali příležitost si zahrát i někteří čeští herci a herečky – například Martha Issová, Arnošt Goldflam, Martin Hofmann, Jitka Smutná, Alena Mihulová.

Odpočinkový film nečekejte

Koprodukční snímek Úkryt v ZOO není odpočinkovým počinem, který si pustíte při žehlení. Jeho téma je příliš emotivní, aby nezanechalo na divácích žádný vliv. Film vychází ze skutečného příběhu – dle deníku Antoniny Zabinské. Pevnost Josefov v Jaroměři posloužila jako kulisy pro varšavské ghetto, náměstí v Žatci si zahrálo na Varšavu.